Dělení trvalek je naprosto geniální způsob, jak oživit staré rostliny, udržet jejich vitalitu a získat z jediné rostliny desítky nových – bez námahy a utrácení. Stačí Vám rýč (nebo rycí vidle), trochu šikovnosti a voilà, vaše zahrada bude brzy bohatší o spoustu sazenic!
Mimochodem, když zakládám nový záhon, nikdy nekupuji přesný počet rostlin. Pořídím jich méně s tím, že si je postupně namnožím hlavně právě dělením. Nespěchám na to a díky tomu dokážu hodně ušetřit
Dělení trvalek se provádí buď na jaře, nebo na podzim – záleží na tom, kdy konkrétní rostlina během roku kvete. Obecné pravidlo říká, že druhy kvetoucí na jaře je vhodné dělit až po odkvětu, tedy spíše na podzim. Naopak letní a podzimní květiny je nejlepší rozdělit zjara, když začínají rašit. Díky tomu mají celé vegetační období na to, aby dobře zakořenily a zesílily.
denivky (Hemerocallis), bohyšky (Hosta), bergenie (Bergenia), řebříčky (Achillea), sasanky (Anemone), orlíčky (Aquilegia), šuškardy (Liatris)
floxy (Phlox), astry (Aster), chryzantémy (Chrysanthemum), srdcovky (Dicentra), rozchodníky (Sedum), krásnoočka (Coreopsis), zápleváky (Helenium), třapatkovky (Echinacea)
Mám pro Vás připravené Karty trvalek, ve kterých najdete přehled druhů vhodných k dělení. Dozvíte se, kdy a jak rostliny rozdělit, aby prosperovaly. Karty jsou praktickým pomocníkem – díky nim máte jistotu, že si vyberete nenáročné druhy, které zvládne i začátečník.
➡️ Klikněte a podívejte se na Karty trvalek – jednoduchý nástroj pro krásnou zahradu
Rozdělením starého, hustě rostlého trsu, ve kterém středy často vyhnívají, získáte vzdušnější, silnější porost, který kvete souměrně a bohatě.
Dělením rostlin si snadno vytvoříte více sazenic bez dalších výdajů – jedna koupená rostlina se tak může postupně proměnit v desítky kusů.
Některé trvalky se velice rozrůstají a mohou přerůstat sousedy – dělení umožňuje lépe využít prostor a zabránit konkurenčnímu utlačování.
Pravidelné dělení prospívá i půdě, protože při přesazování se záhon provzdušní, vylepší se struktura a často se přidá i čerstvý kompost.
Ne všechny trvalky se dají takto snadno množit. Typickým příkladem jsou pivoňky (Paeonia), které po dělení často několik let nekvetou.
Podobně dělení příliš nesnáší také lupina (Lupinus), čemeřice (Helleborus) nebo různé dřevnatější druhy, jako je levandule (Lavandula) či šalvěj (Salvia). U těchto rostlin je lepší zvolit jiný způsob množení, například řízky nebo výsev.
Obecně platí, že většina ostatních trvalek ocení nový start každé 3–6 let, aby neztloustly a zachovaly si vitalitu. Pokud si nejste jistí, zda daná rostlina dělení dobře snese, podívejte se do mých Karet trvalek – najdete tam nejen informace o vhodném období dělení, ale i doporučený způsob množení pro jednotlivé druhy.
Dělení trvalek je jednoduchý způsob, jak mít krásnou a bohatou zahradu, a přitom ušetřit. Pokud se chcete naučit krok za krokem, jak si vytvořit svůj vlastní trvalkový záhon od začátku do konce, doporučuji můj e‑book „Krok za krokem k vysněnému trvalkovému záhonu“. Najdete v něm jasný postup, tipy a možnost si stáhnout zdarma hotové osazovací plány, takže i když nemáte zkušenosti nebo „designerské oko“, zvládne to opravdu každý.
➡️ Podívejte se na e‑book o trvalkových záhonech – inspirace a návod, který Vám ušetří čas, peníze i starosti.
Začněte už dnes – stačí vzít rýč a první rostlina se může brzy proměnit v celou záplavu květů 🌸
Tento záhon mě stál jen 160 Kč – koupila jsem dvě pnoucí růže ve výprodeji a zbytek rostlin jsem si postupně namnožila dělením. Díky tomu se dá opravdu hodně ušetřit, a přitom mít krásnou a bohatou zahradu.